Fyzikálně cévní terapie

Tato terapie podporuje základní fyziologické procesy, což zajistí zdokonalení přirozených samoregulačních mechanismů v těle. Prokazatelně a vědecky prokázané účinky velmi účinně působí zejména na mikrocirkulaci a vazomotoriku cév, díky čemuž se zrychluje průtok krve a dostává se do jemných koncových částí cévního systému. Velmi účinně podporuje imunitní systém, biosyntézu proteinů a tvorbu vlastních pohlcovačů volných radikálů.Terapie pracuje pomocí nízkofrekvenčních pulzních elektromagnetických polí vytvořených speciální vícedimenzionální strukturou signálů. Na základě určité biorytmické modulace dochází k synergetickému působení na předřazené a nadřazené větší cévy. S využitím dalších aplikačních modulů je možné se cíleně zaměřit na konkrétní část těla.  Pomocí modulu s fotobiologickými účinky světla lze ošetřovat i pokožku po úrazech, pro lepší hojení anebo při různých potížích s kožním onemocněním jako podpůrné ošetření, ale i jako doplňující kosmetické ošetření.

Technologie fyzikálně cévní terapie se aplikuje:

  • v oblasti prevence a relaxace
  • pro zvyšování výkonnosti při vrcholovém sportu a regeneraci po výkonu
  • pro zlepšování koncentrace a paměti (nejen ve zkouškovém období)
  • pro uvolnění stresových faktorů
  • pomocí speciálního programu je možné řešit nespavost a únavové stavy
  • jako doplňující ošetření všude tam, kde je porucha mikrocirkulace cévního systému příčinou nemoci, důsledkem projevu nemoci nebo doprovodným projevem nemoci či fyzického strádání.

Díky svým jemným a nízkým hodnotám elektromagnetického pole se tato terapie může aplikovat i u těhotných žen i miminek i u osob s kardiostimulátory nebo různými implantáty.Fyzikálně cévní terapie je důležitou podpůrnou alternativou k lékařské péči. V žádném případě ji však nenahrazuje!Lékařem naordinovaná medikace smí být změněna pouze po projednání s ošetřujícím lékařem.

Kontraindikace:

  • u osob s infekčním onemocněním, těžkou poruchou srdečního rytmu, těžkou psychózou a neléčenými záchvaty jen se souhlasem ošetřujícího lékaře.
  • u osob u nichž byly provedeny transplantace orgánů nebo kmenových buněk, nebo kostní dřeně a byly jim z toho důvodu lékařem předepsány léky potlačující imunitu